Dnes je 23. 08. 2017    Svátek má Sandra, zítra Bartoloměj.
Koclířov

O obci - Koclířov - Mikroregion Svitavsko

Svitavsko

O obci

Koclířov

První doložená zmínka o Koclířovu se váže k roku 1347, kdy vratislavský biskup Přeclav z Pogorelly rozdělil majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli mezi nově vzniklé litomyšlské biskupství (1344). Ves Koclířov se zde objevila pod pojmenováním Cunczendorf (Kuncova ves). Další listinou z roku 1398 toto držení je potvrzeno. Od roku 1412 nese místo pojmenování Kecendorf a bylo nadáno dědičnou rychtou a odúmrtí. Farní kostel připadal do poličského děkanátu a v roce 1358 získalo patronátní právo litomyšlské biskupství. Ves se tedy až do 19. století nacházela pod správou litomyšlského panství, které během staletí patřilo významným šlechtickým rodům – Kostkům z Postupic, Pernštejnům, Trautmannsdorffům, Valdštejnům a Thurn-Taxisům. V roce 1649 žilo v Koclířově 64 osedlých, z toho jeden svobodný rychtář 39 sedláků a 24 chalupníků. V tomto roce připadl kostel sv. Jakuba Většího administrativně svitavskému děkanátu, ale již roku 1658 se stal filiálním kostelem pod farností v Kamenné Horce, při níž zůstal do roku 1805. Třicetiletá válka zastavila rozvoj obce, ta byla několikrát vypálena a vyrabována znepřátelenými stranami, zvláště pak v roce 1643. Z období švédského tažení na Moravu se z okolí Koclířova dochovalo nejvíce lidových pověstí (Švédská stěna). V té době k největším povinnostem obyvatel obce bylo odvádět dřevo do panské cihelny a vápenky na panství v Litomyšli a také na výstavbu litomyšlského zámku. K ostatním povinnostem patřil i odvod naturálií do státních fondů. Obec utrpěla průchody pruských armád během válek o Slezsko v polovině 18. století, ale reformy Marie Terezie přinesly Koclířovu založení školy (1766), ke které byla zanedlouho přiškolena obec Hřebeč. Významné bylo i zřízení poštovního spojení z Olomouce přes Koclířov, Svitavy do Polabí (1754). V období napoleonských válek byla vybudována další silnice vedoucí přes Koclířov. Strategická poloha znamenala i větší množství procházejících armád. Tak se roku 1799 vsí prohnali Rusové generála Suvorova, v roce 1809 leželo v obci francouzské vojsko a v roce 1866 v době prusko-rakouské války rakouský 3. armádní sbor. Zásahem do církevního systému bylo povýšení koclířovské filialie (přestavěné roku 1770) na vlastní farnost (1805) s vlastní školou. Období biedermeieru znamenalo i zlepšení stavu císařských silnic a rozvoj celé dopravní sítě. V letech 1813 – 15 byla vybudována hlavní silnice spojující Svitavy s Moravskou Třebovou přes Koclířov. Zlepšené dopravní podmínky vedly pochopitelně k rozvoji místního hospodářství a drobných živností. Dominantní roli hrálo tkalcovství a mnoho koclířovských obyvatel dojíždělo za prací do velkých podniků ve větších městech – Svitavách a Moravské Třebové. To se již v úředních listinách objevuje Koclířov pod českým názvem – nejprve však Kocléřov (1854) a v celé obci žilo na 1 500 lidí vesměs německé národnosti a po zrušení vrchnostenských úřadů správně připadla politickému okresu v Litomyšli. V období okupace se obec stala součásti svitavského okresu, po roce 1945 opět okresu litomyšlského a od roku 1949 okresu Svitavy, v jehož působnosti zůstala až dodnes.

Koclířov se stal i duchovním centrem s velkým významem pro široké okolí. Již v roce 1848 přichází do obce první člen redemptoristického řádu a v roce 1855 zde vznikl hospic, první v českých zemích. To bylo spojeno s velkou slavností, zvláště pak s přenesením ostatků sv. mučedníků Theofila, sv. Optáta a sv. Filomény (zde byly položeny základy poutě ke sv. Filoméně udržované v obci dodnes). V roce 1871 byl hospic povýšen na kolej, ale v roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nově vystavěného kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav. Budova koclířovského kláštera byla prodána školním sestrám III. řádu sv. Františka a ty zde zřídily školu pro dívky. V době okupace byla činnost školy pozastavena a dům byl využíván jako starobinec. V roce 1995 se stal dům sídlem Českomoravské Fatimy.

Obec Koclířov se vyznačovala svým zemědělstvím, ale na poměrně neúrodné půdě. Díky své nadmořské výšce spadala do tzv. horských obcí s důrazem na pastevectví. Z průmyslu zde bylo zastoupeno drtivou většinou kamenictví a zejména tkalcovství. Důležitý byl spolkový život. Působily zde organizace učitelů (1871), hasiči, Svaz zemědělců a od roku 1920 Svaz Němců. Koclířov měl ve třicátých letech fotbalový spolek. Roku 1865 byla v obci zřízena německá obecná škola, která během doby byla rozšířena až na pětitřídní.


Text: Mgr. Radoslav Fikejz

Menu

Anketa

Není vypsána žádná anketa

Odkazy

EU

Pardubický kraj

Czechpoint

Vítá Vás obec Koclířov