Dnes je 23. 08. 2017    Svátek má Sandra, zítra Bartoloměj.
Karle

Historie obce - Karle - Mikroregion Svitavsko

Svitavsko

Historie obce

Karle

Pověst o založení obce Karle sahá do doby císaře Karla IV. Praví se v ní, že císař byl přítelem lovu a na jedné lovecké výpravě se dostal do pomezního hvozdu západně od Svitav. Družina trpěla žízní a pátrala po nějakém prameni nebo lidském sídlišti. Až narazili na ves Langendorf, a protože zde císař žízeň uhasil, bylo jeho přáním pojmenovat toto místo jako Karlsbrunn neboli Karlův pramen.

Skutečnost je však prozaičtější. Místo obce je připomínáno v listině krále Přemysla Otakara II. vydané premonstrátskému klášteru v Litomyšli v roce 1259. Osídlení území bylo již starší, pravděpodobně v souvislosti s trstenickou stezkou, kdy se na katastru obce našly mince z římského období.

První zmínka o obci je datována rokem 1336, kdy je uváděn svobodný sedlák Konrád z Karlprunu. Gotický kostel sv. Bartoloměje v Karli je připomínán již v roce 1340, kdy patřil pod farní kostel v Květné v poličském děkanátu. Roku 1347 přešla celá obec do vlastnictví litomyšlského biskupství a v roce 1398 získala dědičnou rychtu.

Podle urbáře z roku 1557 žilo v obci 56 osedlých – 1 dědičný rychtář, 43 sedláků a 12 zahradníků. V období reformace 1640 – 1677 Karle náležela k faře v Opatově, ale třicetiletá válka znamenala vážný otřes v dějinách obce – 16 statků zůstalo pustých a počet obyvatel se snížil na třetinu. Hrozivě stoupaly ceny zemědělských plodin a hrozily časté epidemie cholery.

Rychtář z Karle se aktivně zúčastnil selského povstání v roce 1680 proti litomyšlské vrchnosti. 18. století přineslo uklidnění situace, rozvoj zemědělství a v obci je jmenována škola. Po roce 1850 došlo ke správní reformě a Karle se stala součástí litomyšlského okresu a chrudimského kraje.

Naopak část obce Karle - Ostrý Kámen  spadala do pravomoci svitavského soudního okresu s příslušností k Moravské Třebové. V roce 1866 v době prusko-rakouské války vypukla v obci poslední epidemie cholery. Karle se vyznačovala především zemědělskou a tkalcovskou výrobou. Od roku 1798 do roku 1902 zde působila škola pro obce Karle a Květná.

Dalšími zmínkami v místní kronice jsou zápisy o četných požárech usedlostí, z nichž většina ničila obec v 19. století. Důsledkem požárů je založení Spolku dobrovolných hasičů v roce 1864. Působila zde spořitelna (1891). V roce 1938 byla obec obsazena nacistickými vojsky a 9. května 1945 osvobozena sovětskou armádou. Byl obnoven správní stav z roku 1938, kdy Karle patřila pod litomyšlský okres a od roku 1949 pod okres Svitavy.

Text: Mgr. Radoslav Fikejz

 


Ostrý Kámen

Z historie

Název obce Ostrý Kámen je odvozen (překladem) z německého slova Rassenstein – ostrý kámen. V pramenech se dále uvádějí i tyto další názvy: 1677-1718 Rauchenstejn ,1720 Rausenstein, 1906 Rauchenstein. Dochovaná pečeť Ostrého Kamene o průměru 25mm pochází z 18. století a ve svém poli má zobrazeny tři květy s nápisem Sigil Ravstein.

Na počátku 14. století zde patrně stával biskupský hrad Rasenstein, o jehož purkrabí Heinlinovi se píše v pramenech r. 1310. Ves měl prodat r.1362 Oto z Fulštejna kanovníku Herboldovi v Olomouci. R.1513 potvrdil biskup Stanislav Thurzo vsi odúmrť.

Před třicetiletou válkou bylo v Ostrém Kameni 11 usedlých. V roce 1677 zde bylo zjištěno 10 starousedlíků a 1 nová poustka. Podle výměry zde bylo 5 středních sedláků s výměrou pozemků 20 až 60 měřic, 4 malí s výměrou 1 až 20 měřic, 1 s výměrou menší jak 1 měřice, který se také počítal mezi domkáře. Uváděná poustka patřila ke středním usedlostem.

Podle Tereziánského katastru moravského bylo v Ostrém Kameni 169,3 měř. orné půdy, 4,1 měř. zahrad, 26,2 měř. lad, 15,2 měř. pustin, z luk bylo 8,75 fůry sena.

Koncem feudálního období v r. 1843 žilo v Ostrém Kameni 142 osob, z toho 64 mužů a 78 žen v 27 domech a 33 domácnostech. Z nich se živilo zemědělstvím 11 osob, řemesly 4 osoby, oběma uvedenými 4 osoby, u 14 osob nebylo uvedeno zaměstnání, patrně šlo o nádeníky. Ve vsi bylo podle vlastnictví pozemků 10 velkozahradníků s 30 až 40 jitry, 1 malozahradník se 17 jitry, 4 domkáři s 1/6 až 1 1/2 jitra, 12 domkářů se zahradou i bez ní. V selských hospodářstvích byli hospodáři ku pomoci 1 pacholek a 1 děvečka. Ve vsi se chovalo podle údajů z r. 1841 22 koní, 56 krav, 14 kusů mladého dobytka, 18 ovcí a 15 vepřů. Desátky byly odváděny faře v Karli na panství Litomyšl a tržním místem pro Ostrý Kámen byla města Svitavy a Litomyšl v Čechách.

V r. 1880 měla obec 30 domů a 160 obyvatel vesměs neměcké národnosti a katolického náboženství. Hospodářská půda měla v roce 1900 výměru 283 ha, z toho 146 ha pole, 113 ha lesy, 15 ha louky, 6 ha pastviny a 3 ha zahrady. V tomtéž roce se v obci chovalo 13 koní, 90 kusů hovězího dobytka a 7 kusů vepřového dobytka.

V roce 1901 byla v obci zřízena jednotřídní obecná škola.

Do 1. světové války se obyvatelé takřka výhradně živili zemědělstvím a tkalcovstvím. V roce 1911 jsou uváděny tyto živnosti: 1 hostinec, 1 podkovář a 1 stolař.

Na počátku 20. století vznikly v obci různé spolky. Od r. 1902 Bund der Deutschen, od r.1922 Zemědělský spolek a od roku 1924 Hasičský spolek.

V r. 1921 zde bylo napočítáno 29 domů a 154 obyvatel, v r. 1930 30 domů a 154 obyvatel., v r. 1938 153 obyvatel a v témže roce byla obec elektrifikována, v roce 1950 měla obec 29 domů a 91 obyvatel. V současné době žije na Ostrém Kameni 81 obyvatel a je zde 21 domů.

Správní vývoj

Do r. 1849 byl Ostrý Kámen součástí panství Svitavy. Od r. 1850 až do r.1855 byl začleněn pod politickou pravomoc Podkrajského úřadu v Moravské Třebové a v rámci soudní správy pod Okresní soud ve Svitavách. V r. 1868 spadal pod Okresní hejtmanství v Moravské Třebové, které získalo působnost i pro soudní okres Svitavy. Sem příslušel Ostrý Kámen až do okupace v říjnu 1938, kdy připadl až do skončení války pod správní okres (Landrat) ve Svitavách v župě Sudety (Sudetengau). V r. 1945 byl obnoven předválečný stav a Ostrý Kámen náležel v letech 1945-1949 pod správní okres v Moravské Třebové. Po reorganizaci v r.1949 připadl až do r. 1960 pod nově vzniklý správní okres Svitavy. Od roku 1976 byl integrovanou částí obce Trstěnice a od roku 1991 částí obce Karle.

Památky

Na okraji obce se nachází barokní kaple sv. Cyrila a Metoděje z 18. století a kamenný kříž z r. 1830.

Zajímavosti

Jedním z významných rodáků Ostrého Kamene byl Johann Tast (1797-1859) - poslanec říšské rady. Nadmořská výška obce je 540 m. Ostrým Kamenem prochází zemská hranice Čech a Moravy. Severozápadně od obce je prameniště řeky Loučné. Další zajímavosti je, že se zde nachází největší amatérská otočná anténní souprava v ČR.

( publikace Moravskotřebovsko-Svitavsko)

 

Kaple sv. Cyrila a Metoděje v 18. století

Kontakt

Obec Karle

Karle 4

Svitavy 2

568 02

 

Tel.: 461 63 49 19

Mobil: 731 655 435

E-mail: obec.karle@svi.cz

podatelna.karle@svi.cz

IČ 00579564

DIČ CZ00579564

datová schránka: q3wb7y9


 

Vítá Vás obec Karle