Dnes je 24. 04. 2017    Svátek má Jiří, zítra Marek.
Kamenná Horka

O obci - Kamenná Horka - Mikroregion Svitavsko

Svitavsko

O obci

Kamenná Horka

Obec 4,5 kilometru jihovýchodně od Svitav při silnici z Hradce nad Svitavou na Hřebeč v nadmořské výšce 525 metrů. Katastrem obce procházela zemská hranice mezi Čechami a Moravou, takže ji rozdělovala na osady Kamennou Horku v Čechách a větší Kamennou Horku na Moravě. V roce 1949 došlo ke sloučení obou částí v rámci reformy státní správy.

Osada byla založena v roce 1266 kolonizací olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka. Ten pověřil lokátora Oldřicha založením vsi jménem Hermannsdorf na pozemku o rozloze 40 lánů. Další prameny hovoří o tom, že k roku 1270 ves již existovala a k roku 1320 je vyjmenována v seznamu biskupských lén svitavského obvodu. Je velmi pravděpodobné, že nějaká asi slovanská ves na tomto místě existoval před rokem 1266 s názvem Heřmanov. Odtud pochází německý překlad jména obce, které se později objevuje i pod podobou Hermersdorf. Český název Kamennahora je doložen k roku 1437 a ten byl od roku 1535 zdrobněn na Kamennou Horku nesoucí své pojmenování snad podle kamenitého povrchu polností. K roku 1411 je potvrzena existence fary s kostelem nepochybně patřící k litomyšlskému klášteru. Ale první historická zmínka o faře se váže až k roku 1559 a spojena s rychtářským rodem Kamenohorskými z Kamenné Hory. V roce 1361 se osada stala majetkem moravského markraběte Jana a od roku 1389 spadala pod správu mírovského panství. Ani tento právní vztah netrval dlouho a roku 1437 léno obdržel Mikuláš, zvaný z Kamenné Horky. Od roku 1513 patří ves do svitavského panství a téhož roku obdržela odúmrť. Léno o několik let později připadlo Hanuši Šiltbergerovi, který ho v roce 1519 postoupil svému synovi Šimonovi. Tento stav upravil zvláštním privilegiem v roce 1532 olomoucký biskup Stanislav Thurzo, kdy držení léna rodinou Šiltbergerů se dvorem, polnostmi, poddanými, lesíkem a rybníky i právem požadovat robotu po poddaných ze Čtyřiceti Lánů bylo potvrzeno. Od roku 1522 je ve vsi připomínána zákupní rychta a část obce vlastnilo i město Svitavy. Biskup Stanislav Pavlovský pro lepší užitek biskupského dvora v Kamenné Horce změnil robotní povinnosti poddaných v roce 1581 za peněžitý plat a naturální dávky. Před Bílou horou byla vesnice uváděna jako katolická.

Ves utrpěla následky třicetileté války, když tudy v roce 1642 protáhli Švédové a obec vyplenili. Vyhořela i fara a kostel i s pamětními listinami. Roku 1683 byla sjednána smlouva mezi majitelem lenního dvoru v Kamenné Horce Bartolomějem Verbergem z Blodigu o robotách a platech dvoru odváděných. Před třicetiletou válkou žilo v obci 37 osedlých, ale v roce 1677 pouze 32 a 5 statků zůstalo pustých.

V období 17. a 18. století byla Kamenná Horka postižena četnými epidemiemi moru a cholery, z nichž největší řádila v obci v roce 1715, kdy při ní zahynulo 9 lidí, jak se dočítáme na zazděném kameni ve hřbitovní zdi. Roku 1795 jednali poddaní české a moravské části o stavbě nové fary a školy. K roku 1843 žilo v obci 970 obyvatel, z nichž převážná většina se živila nádenickou prací, pak zemědělstvím a drobnými řemesly. Ráz obce byl ryze německý a obyvatelé byli katolického vyznání. K elektrifikaci došlo v roce 1937.

K největším spolkům patřil Hasičský (1897), Svaz Němců (1902), Čtenářský (1912), Kulturní (1920). Škola, resp. učitel, je připomínán v roce 1672, ale nová školní budova byla postavena až začátkem 20. století.


Text: Mgr. Radoslav Fikejz

Anketa

Není vypsána žádná anketa

Odkazy

EU

Pardubický kraj

Czechpoint

Vítá Vás obec Kamenná Horka