Dnes je 28. 05. 2017    Svátek má Vilém, zítra Maxim.
Dětřichov

O obci - Dětřichov - Mikroregion Svitavsko

Svitavsko

O obci

Dětřichov


Obec ležící v těsné blízkosti hranic mezi Čechami a Moravou začala psát svoji historii až v raném středověku, ačkoliv se v její blízkosti objevily doklady neolitického osídlení a znalosti pěstování obilí kolem roku 1000 př. Kr. Paradoxně území zůstalo v následujících obdobích doby bronzové a železné neobydleno z důvodu neproniknutelného pralesa a poměrně vysoké nadmořské výšky. Roli při osídlování sehrál až řád premonstrátů, kteří se v polovině 12. století usídlili v nedaleké Litomyšli. První listinný doklad o nejbližším okolí Dětřichova pochází z roku 1167, a to v listině krále Vladislava II., kde je kolonizace v pohraničním hvozdě, kam Dětřichov spadal, zapovězena. Po králově smrti v roce 1173 je zákaz porušován a premonstráti kolonizovali poměrně rozsáhlé území pomocí německých osadníků. Dominantní se stala až kolonizační činnost za panování Přemysla Otakara II. na základě tzv. magdeburgského práva. Za úřadu premonstrátského opata Hermanna (1245 – 1260) byl založen Opatov a k němu přináležející obce včetně Dětřichova. Po vzniku litomyšlského biskupství v roce 1344 došlo k parcelaci klášterních pozemků mezi samotným biskupstvím a klášterní konventem premonstrátů. Listinou z roku 1347 byly obce Opatov a Dětřichov ponechány klášteru, avšak s platností mnoha výjimek, které byly urovnány smírem až v roce 1398. V období husitských bouří zaniklo litomyšlské biskupství a premonstrátská kapitula a došlo k sekularizaci církevní půdy. Tím se Dětřichov dostal do rukou majitelů litomyšlského panství, zejména rodu Kostků z Postupic, kteří panství drželi až do konfiskace v roce 1547 v důsledku neúspěšného stavovského povstání. Litomyšlské panství bylo zastaveno a docházelo k častým střídáním majitelů. Nacházíme zde stopy po rodu Pernštejnů, Lobkoviců, Trautmannsdorfů a Valdštejnů.

Zlom v historii Dětřichova znamenala třicetiletá válka, která byla pohromou nejen pro ves Dětřichov, ale i pro obce širokého okolí. Řada statků byla zadlužena, střídali se jejich majitelé a část zůstávala pustá. Došlo i k dělení větších usedlostí na drobné statky, které obhospodařovali domkáři a chalupníci. Koncem 17. století vzniká v blízkosti Dětřichova osada pod jménem Stilfried (český název Víska byl uměle vytvořen), která je nyní součástí obce Dětřichov. Snad v této době se v obci a jejím okolí rozmáhá textilnictví a tkaní příze z kupovaného lnu. V 18. století těžce zasáhly vesnici války o Slezsko a válka sedmiletá (1756 – 1763), kdy Dětřichovem procházely oddíly obou znepřátelených armád a zatížily rozpočet obce značnými kontribucemi. Pochopitelně že obec nezasáhla pouze vojenské katastrofy, ale zejména epidemie a požáry. Takovou ranou byl i hladomor v letech 1771 – 72, který nastal v důsledku neúrody. Tím největším požárem, kdy vyhořelo 8 domů včetně rychty a kostela, byl požár v roce 1793. Další na sebe nenechaly dlouho čekat – 1802, 1835, 1837, 1840 atp. V roce 1848 došlo ke zrušení poddanství a roboty a Dětřichov jako součást litomyšlského panství byl v roce 1855 prodán rodu Thurn-Taxisů. Vážnou pohromou byl válečný rok 1866, kdy Dětřichovem procházejí rakouské i pruské armády, přičemž Prusové požadovali tak vysoké kontribuce, že obecní pokladna se z toho několik následujících let nevzpamatovala. Ranou byla i epidemie cholery zavlečená do obce pruskými vojáky. Zajímavou epizodou místních dějin jsou úmyslně zakládané požáry v osmdesátých letech 19. století, které v důsledku vedly k založení sboru dobrovolných hasičů.

Doba první světové války byla pro Dětřichov přetěžkým obdobím zkoušky. Začal platit přídělový lístkový systém, byly zahájeny povinné odvody zemědělských produktů a pokračovaly konfiskace barevných kovů. V roce 1917 nastaly problémy se zásobováním a kvetl černý trh s potravinami. Vzhledem k převaze německého obyvatelstva nebyl vznik svobodné Československé republiky nikterak vítán a občané se hlásili k německé provincii Sudetenland vyhlášené 10. října v Opavě. Nicméně prosincový zábor německých oblastí československou armádou znamenal pro tyto iredentistické snahy konec. Druhá světová válka a následné vysídlení obyvatelstva natrvalo změnily charakter obce.

Dětřichov byl od středověku zemědělskou obcí, v polovině 16. století hospodařilo na katastru obce 30 sedláků a 13 chalupníků. V obci pracovaly dva selské mlýny a fungoval výčep patřící rychtě. Po třicetileté válce se struktura obyvatel změnila parcelací selských statků, kdy se z původních chalupníků stávají sedláci a vedle nich obhospodařují bývalá obecní luka chalupníci. Po změně majitelů litomyšlského panství přišly i investice do hospodářství v obci. Byla rozšířena rybniční síť, vznikají nové panské dvory a zvýšila se péče o lesy, kde mnohdy vznikaly i nové obce. Systém směřoval k vyššímu zatížení sedláků, a proto i na Dětřichovsku došlo k ohlasům selského povstání v roce 1680. Stoupalo i finanční zatížení sedláků a robotní povinnosti. Dominantním oborem zemědělství bylo pěstování obilí, ovocnářství, lnářství vedle ručního zpracovávání příze a tkalcovství. V roce 1871 došlo k výstavbě silnice z Opatova až na katastrální hranici obce Dětřichov, která v roce 1903 byla prodloužena přes celou obec. Významnou změnou bylo i zprovoznění železnice Brno – Česká Třebová se zastávkou v Opatově, která učinila z Dětřichova dosažitelnou obec. Obyvatelé obce jezdili za prací buď do dolů v Mladějově a na Hřebči, nebo do Svitav. Domácí tkalci pracovali pro svitavskou faktorii.

První dochovanou zmínkou o školství v obci je zpráva z roku 1769. Do té doby dětřichovské děti navštěvovaly školu v Opatově. Avšak vlastní školní budova byla postavena až v roce 1854, která záhy přestala dostačovat a musela být zahájena stavba budovy nové (1913). Spolková činnost v obci nebyla rozsáhlá: vedle sboru dobrovolných hasičů byla v Dětřichově ustavena v roce 1908 záložna, dále pak zemědělský spolek, obecní knihovna.



Text: Mgr. Radoslav Fikejz

Menu

Anketa

Není vypsána žádná anketa

Odkazy

EU

Pardubický kraj

Czechpoint

Vítá Vás obec Dětřichov